null
Zemský soud v Neuruppinu ve spolkové zemi Braniborsko poslal na pět let za mříže 101letého muže označovaného jako Josef S. Soud ho shledal vinným z toho, že jako bývalý dozorce v koncentračním táboře Sachsenhausen napomáhal vraždit tisíce vězňů, píše server týdeníku Focus.
Muž sloužil v koncentračním táboře od roku 1942 do února roku 1945. Podle soudu je spoluodpovědný za vraždy a úmrtí 3516 vězňů. „Vy, pane S., jste jako dozorce v koncentračním táboře Sachsenhausen byl tři roky součástí sítě teroru a mučení a podporoval jste masové vraždění vězňů,“ uvedl soudce Udo Lechtermann.
Josef S. svou vinu popíral. „Netuším, co jsem měl dělat. Nevím, proč tady sedím na lavici obžalovaných. Nemám s tím nic společného,“ řekl. Popřel, že by pracoval v koncentračním táboře, a uvedl, že v inkriminované době pracoval jako zemědělský dělník v Pasewalku (Meklenbursko-Přední Pomořansko). Obžaloba byla založena na dokumentech týkajících se stráže SS se jménem, datem a místem narození muže, jakož i na dalších dokumentech. Soudce Udo Lechtermann: „Nepotrestaní přeživší nesmí být německou justicí zapomenuti,“ řekl soudce Lechtermann na dotaz, zda tento proces vzhledem k věku obžalovaného byl nutný.
V koncentračním táboře, který byl zřízen v létě 1936, bylo do konce druhé světové války v roce 1945 uvězněno přes 200 tisíc lidí, mezi nimi političtí oponenti nacistického režimu i členové pronásledovaných skupin, jako jsou Židé či Romové. Desítky tisíc vězňů zemřely hlady, na různé nemoci, vyčerpáním z těžké práce, kvůli lékařským experimentům, na následky špatného zacházení nebo se staly oběťmi systematických vyhlazovacích akcí SS. V Sachsenhausenu byl vězněn několik let i malíř a spisovatel Josef Čapek, který na sklonku války zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Proces začal loni v říjnu a kvůli zdravotnímu stavu obžalovaného byl několikrát přerušen, a dokonce hrozilo, že bude zastaven. Nakonec se soudní líčení konalo ve sportovní hale v Brandenburg an der Havel (Branibor nad Havolou), kde 101letý Josef S. žije. Muž mohl stanout před soudem jen na omezenou dobu, a to dvě a půl hodiny denně.
