Expert: Úspora 15 procent osvobodí EU od ruského plynu
Pokud se zemím EU podaří snížit spotřebu zemního plynu o 15 procent, obejde se zcela bez dodávek z Ruska. Až Rusko jako dodavatel skončí, klesnou ceny plynu i elektřiny, jejichž současná úroveň neodpovídá situaci. Právu to řekl konzultant pro energetiku Vratislav Ludvík.
Ruský Gazprom po odstávce obnovil dodávky plynovodem Nord Stream 1. Jako před odstávkou to ale nadále je pouze 40 procent kapacity. Co to znamená?
Rusko bude mít snahu plyn dodávat. Myslím si ale, že EU po zkušenostech, které nyní má, bude tento plyn považovat za cosi dodatečného, co spěje k zániku. Nám to nicméně pomůže urychlit zaplnění podzemních zásobníků.
Česká republika při současné spotřebě potřebuje asi dvě miliardy kubíků plynu v potrubí na čtvrtletí, tedy osm miliard kubíků ročně.
Globálně je plynu třikrát více, než je potřeba
Loni to bylo více, protože byla delší zima. Dodávky by měly být stabilní. To znamená, že dodání dvou miliard kubíků čtvrtletně nám stačí na to, abychom v průběhu léta, kdy je spotřeba plynu nižší, vtlačili plyn do podzemních zásobníků. A pak v zimě, kdy je spotřeba vyšší, je z nich tlačili do sítě. Poměr mezi letní a zimní spotřebou je asi jedna ku čtyřem.
Krize s ruskými dodávkami nezačala až s únorovou invazí na Ukrajinu…
Začátek musíme hledat na podzim loňského roku. Rusko loni na podzim zaplatilo za zásobníky v Evropě, nicméně tam neuložilo plyn. V říjnu pak došlo k situaci, kterou milovníci zelené energie vylučují, tedy kdy po dobu dvou týdnů nejenže pršelo, ale současně nefoukal vítr. Veškeré zelené zdroje tak musely být nahrazeny plynovými elektrárnami.
V té chvíli se ale zjistilo, že v zásobnících není žádný plyn, který tam být měl. To byl první krok, kdy Rusko prohlásilo, že dá plynu, kolik bude Evropa chtít, ale za to chtělo spustit Nord Stream 2. K tomu nedošlo, takže se z nedostatku plynu stal motor pro další růst cen. První velký skok loni na podzim pak dále gradoval.
O co Rusku šlo?
Jsem přesvědčen, že politika Ruska spočívala v tom, aby vytvářela potenciál nedostatku plynu v Evropě, a tím mělo zajištěno při menších dodávkách plynu maximální zisk pro vedení války na Ukrajině.
Co to teď pro ruský plyn znamená?
Ruský plyn najednou přestal být zajímavý a jeho ztráta se ukázala jako překonatelná. To byl ten nejhorší moment, ke kterému Rusové mohli dospět. Učinili ještě jeden zoufalý pokus, kdy minulý týden rozeslali dopis o vyšší moci, že nebudou moci plnit závazky. Bylo to směřováno na společnosti, které měly s Ruskem dlouhodobý kontrakt. Tam jsou definovány sankce pro případ, že by Rusko plyn nedodávalo, proto si vymysleli vyšší moc. Jak je vidět, Evropa na to nereagovala a Rusko zpanikařilo. Pro něj je to jako zdroj příjmů existenční záležitost z hlediska nejen války na Ukrajině, ale i sociálního smíru v Rusku.
To trvalo do té doby, než si Evropská unie řekla, že už by se s tím mělo skončit. Velmi výrazně se zvýšil dovoz zkapalněného zemního plynu LNG z USA, daleko větší množství plynu v Evropě prodávali další dodavatelé jako Angola nebo Katar. Navíc v Evropě vznikají další a další instalace plovoucích tankerů, které mají na palubě odpařovací stanici. Stačí je zakotvit, připojit k potrubí a máte zdroj plynu.
Třeba stanice ve Velkých Kapušanech na východním Slovensku by mohla systémově odpovídat tomu, co je v Rusku. Tam je 12 aktivních turbín a šest rezervních. Jejich celkový počet musí být vždy vyšší než těch v provozu, aby byla možnost provádět montáže nebo opravy a mít některé záložní pro případ, že by jedna vypadla z provozu. Takže ruské prohlášení odvolávající se na problém kvůli jediné turbíně bylo jen využití moci plynoucí z vlastnictví plynu. To nemůže být důvod pro snížení nebo zastavení dodávek plynu.
EU bude ruský plyn považovat za cosi dodatečného, co spěje k zániku
Rusové ale říkají, že plynovod nemůže fungovat naplno kvůli poškozené turbíně, kterou Kanaďané, resp. Němci po opravě stále nevrátili.
To není žádný argument. Mám zkušenosti z výstavby kompresních stanic na tranzitní soustavě. Kompresní stanice má plynovou turbínu, která pohání kompresor plynu. Ten jej stlačuje a umožňuje pohyb plynu plynovodem.
Co podle vás teď bude v EU a ČR následovat?
První a naprosto základní věcí je vytvoření smluvních vztahů mezi národními plynárenskými dispečinky. Ty dálkově ovládají celou soustavu dálkových plynovodů, které v Evropě vytvářejí síť. Důvod je jednoduchý.
Pokud bude klesat nebo se úplně zastaví dodávka ruského plynu, tak by se zejména Německo, Česká republika a Rakousko dostaly do situace, že by prudce klesal tlak v potrubí a regulační stanice by v momentě poklesu tlaku na nějakou úroveň automaticky dodávky plynu zastavily.
Je tedy potřeba umožnit přesměrování plynu ze západní a jižní Evropy do střední Evropy. Bude-li dohoda mezi dispečinky a politická dohoda o solidaritě, tak ostatní země konkrétnímu státu bez plynu komoditu dodají.
Mimochodem už v roce 2009 byla v důsledku plynové krize na Ukrajině podepsána smlouva vytvářející stejné podmínky jako článek 5 o Severoatlantické alianci a o vzájemné pomoci členských států. Tehdy to vzniklo hlavně kvůli pobaltským zemím, kterým hrozil nedostatek, ale platí to obecně pro Evropu.
Už jste zmínil náhrady v podobě LNG. Jsou pro jeho zpracování kapacity?
V Evropě jsou už nyní kapacity zásobníků a odpařovacích stanic, které nejsou stoprocentně využity. Teď má Evropa kapacitu odpařovacích stanic asi 190 miliard kubíků ročně a jen během druhé poloviny roku a začátku roku příštího přibude kapacita nejméně dalších 40 miliard kubíků. V tu chvíli nebudeme s výjimkou Alžírska a Norska potřebovat žádný jiný než zkapalněný plyn. Dovozní kapacity existují a je taky dostatek tankerů.
Mluví se však o tom, že LNG plynu je pro potřeby Evropy málo…
Máme k dispozici zdroje, jejichž jediným problémem je, že nejsou poblíž našeho území a je třeba jej přepravit evropským systémem do střední Evropy. Globálně je plynu třikrát více, než je potřeba. Jeho cena je významně nižší, než se platí v Evropě. Například Bulharsko bylo Rusy od dodávek plynu odříznuto. Jsou ale u moře a tankery tam vozí americký plyn. Když se podíváte na ceny v Bulharsku a ve zbytku Evropy, tak zapláčete.
Současná cena je umělá a ztrácí ekonomickou podstatu
Takže to, že ceny plynu jsou teď sedmkrát vyšší než loni v lednu, neodpovídá?
To situaci vůbec neodpovídá. Cena je umělá a ztrácí ekonomickou podstatu. Evropa více než polovinu plynu těží z vlastních zdrojů a náklady na těžbu nikterak nevzrostly. Problémem je umělé vytváření nedostatku plynu na trhu Ruskem a také vytváření dojmu, že se bez ruského plynu neobejdeme. To není pravda, obejdeme. Ale ty informace vytvářejí co nejvyšší stupeň nejistoty v dodávkách, a čím vyšší nejistota, tím vyšší cena.
V momentě, kdy se ruský plyn pro EU stane minimálním zdrojem, cena plynu klesne blízko k tomu, kde byla v listopadu loňského roku.
Cena se tvoří na burze v Lipsku, není tam problém?
To je skutečně otázka. Takový nedostatek plynu totiž není a podle mého názoru tam jsou subjekty, které uměle zvedají ceny, a dělají to za peníze Rusů. Šel bych až tak daleko, že bych tu burzu zrušil a založil jinou. Myslím si, že by pak cena plynu velmi významně klesla.
Evropská komise i premiér Fiala vyzvali obyvatele i firmy k úsporám plynu na úrovni 15 procent. Je to nutné a případně bude to stačit?
Těch 15 procent plynu by se díky úsporám nemuselo dovézt. Pokud se tato úspora podaří, a není to něco, co by byla cesta do nouze, budeme v situaci, kdy ruský plyn nebudeme potřebovat. I kdyby z Ruska přes Nord Stream 1 proudilo jen 20 miliard kubíků, tak ve spotřebě Evropy, která činí asi 500 miliard kubíků ročně, by úspora byla 75 miliard kubíků.
Úspory budou navíc v Česku vynuceny přirozenou cestou kvůli vysokým cenám plynu. Lidé se budou snažit šetřit.
Jak je na tom Česko se zajištěním bezpečnosti? Co říkáte na rezervovanou kapacitu LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, která má pokrýt třetinu spotřeby země?
Tři miliardy kubíků ročně jsou vynikající, ale je to málo. Potřebujeme dvě miliardy kubíků kvartálně a ty tři miliardy nám zajistí jen první čtvrtletí a půlku druhého. Vypadá to, že z Polska by to mohly být další dvě až tři miliardy kubíků, něco by také šlo přes terminál na chorvatském Krku.
Plynovod z Polska Stork 2 sice ještě není hotov, ale všechny ostatní jsou propojené. Teď se začal dělat projekt na severu Německa, kde ústí plynovod Eugal, který měl být pokračováním Nord Streamu 2, a ten vede do ČR. Vyplývá z toho, že Evropa se bez ruského plynu skutečně obejde, když udělá všechno pro to, aby k tomu došlo.
