Západu dochází munice a rakety. Zalužnyj představil svou analýzu války na Ukrajině
Nejvyšší vojenský velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v rozsáhlém eseji pro CNN analyzujícím válku Ruska s Ukrajinou upozornil, že se Rusku navzdory sankcím podařilo aktivizovat vojenskoprůmyslovou základnu. Naopak Západu dochází munice a rakety do systémů protivzdušné obrany. Rusko navíc podněcuje konflikty ve světě, aby Západ nemohl dodávat tolik zbraní na Ukrajinu. I tak podle něj ale lze proti silnějšímu protivníkovi uspět.
„Musíme se potýkat s redukcí vojenské podpory od našich klíčových spojenců, kteří se potýkají s vlastním politickým napětím,“ upozornil Zalužnyj v textu pro CNN.
Sice žádnou zemi nejmenoval, ale jasně měl na mysli spory mezi republikány a demokraty v USA, které se vyostřují před letošními volbami, nebo posilování antisystémových stran v západní Evropě, jež jsou proti vojenské podpoře Kyjevu.
Není to však podle něj jediný problém. „Zásoby raket včetně raket do systémů protivzdušné obrany a dělostřelecké munice se u našich partnerů vyčerpávají kvůli intenzitě nepřátelských akcí na Ukrajině, ale také kvůli nedostatku střelivin,“ napsal Zalužnyj.
Rusko se snaží masivními raketovými útoky na Ukrajinu vyčerpat její zásoby raket do systémů protivzdušné obrany. Náběh výroby velkorážové dělostřelecké munice vázne, v EU se nedaří plnit avizované plány navýšení výroby, k čemuž přispívá také to, že výroba zbraní, munice a střelných prachů nebyla jako neekologická podporovaná.
Zalužnyj varoval, že by se Rusko, které si všímá, jak dění na Blízkém východě odvrátilo mezinárodní pozornost od Ukrajiny, mohlo snažit vyprovokovat další konflikty jinde.
Slabost sankčního režimu
Další problémy podle něj přináší stav obranného průmyslu na Ukrajině, kdy monopolizace a nevhodné řízení a regulace kladou překážky výrobě munice a zvyšují závislost Ukrajiny na západních spojencích.
Opuštění zastaralého stereotypního myšlení
Navzdory všem problémům však Zalužnyj vidí možnost, jak uspět v konfliktu se silnějším nepřítelem - má to umožnit především využití širokého spektra relativně levných bezpilotních prostředků, které umožňují sledovat situaci na bojišti v reálném čase a umožňují řídit palbu po celých 24 hodin.
Důležité je podle něj provádět přesné údery nejen na frontě a v přífrontové oblasti, ale i v hloubce nepřátelského zázemí, což je další tlak na Západ, aby dodal přesnou munici s delším dostřelem.
Zalužnyj také upozornil, že sankce na Rusko nedopadají dostatečnou silou: „Slabost mezinárodního sankčního režimu znamená, že Rusko ve spolupráci s některými dalšími státy je pořád schopno využít svůj vojenskoprůmyslový komplex, aby proti nám mohlo vést opotřebovávací válku.“
„Musíme také přijmout významnou výhodu, kterou má nepřítel při mobilizaci lidských zdrojů,“ řekl velitel a srovnal situaci s neschopností státních institucí na Ukrajině zvýšit počet lidí v ozbrojených silách bez nutnosti zavádět nepopulární opatření, jako je další mobilizace.
Přiznal však, že jde o náročný úkol: „Stručně řečeno, neznamená to nic menšího, že přepracování bojových operací a opuštění zastaralého stereotypního myšlení.“
Zalužnyj zmiňuje v této souvislosti digitálního bitevní pole, řízení radioelektronického boje a kombinované kybernetické operace spojené s užitím dronů. Všechny navíc musejí být koordinovány a prováděny v rámci jednotného plánu. Využití zbraní s dálkovým ovládáním má snížit velikost ztrát a závislost na těžké technice, i když bez ní se obejít nelze.
Cílem má být oslabit ekonomickou sílu nepřítele a opotřebovat jej, terčem masivních kybernetických a dronových útoků by se měla stát kritická infrastruktura a komunikační uzly, které by měly být ničeny bez nutnosti nasazení drahých raket a letadel.
Kvůli inovativním postupům je třeba „vytvořit zcela nový státní systém technologického přezbrojení“. S tím souhlasí i partneři, napsal Zalužnyj, který se optimisticky domnívá, že by se to mohlo podařit do pěti měsíců.
