Novinka v léčbě lymfedému rukou po léčbě rakoviny prsu
Při léčbě karcinomu prsu dochází k částečnému nebo úplnému odstranění prsou. Součástí léčby je také odstranění spádových lymfatických uzlin, přičemž rozsah výkonu je určován podle stadia onemocnění od jedné sentinelové uzliny až po většinové odstranění podpažních uzlin, které současně „filtrují“ lymfu z horních končetin. U některých žen se poté objeví lymfedém (otok) ruky. Jeho vznik může navíc podpořit i následná radioterapie.
Lymfedém dokáže pořádně potrápit. Zasažená končetina je nejen oteklá, ale může být i velmi bolestivá. Ženy musí používat návleky a jsou omezeny i po fyzické stránce.
Při lymfedému totiž dochází k poruše toku lymfy. „V důsledku neprůchozích lymfatických kolektorů se přebytečná tekutina z tkání neodvádí a dochází k jejímu hromadění – nejčastěji v oblasti končetin. Základem léčby lymfedému je konzervativní postup, který zahrnuje manuální a přístrojové lymfodrenáže a také kompresivní končetinové návleky. Pokud však ke zlepšení stavu nedochází, pomůže chirurgie,“ vysvětluje přednosta Kliniky popálenin a plastické chirurgie, Libor Streit.
Běžně se při chirurgickém řešení lymfedémů napojují lymfatické cévy na žíly v oblasti podpaží nebo se tam přenášejí lymfatické uzliny. Plastičtí chirurgové FN Brno ale začali používat inovativní operativní postup, který se ukázal jako šetrnější.
„Nejdříve jsme pomocí tzv. ICG lymfografie našli oblast, kde jsou lymfatické cévy poškozeny natolik, že od něj dále už neplní svou funkci. Zde jsme pak hledali vhodnou a dostatečně malou žílu pomocí ultrazvuku, kterou jsme následně napojili na lymfatický kolektor. Tak jsme přemostili nefunkční lymfatické cévy, aby lymfa mohla opět odtékat z oblasti pod překážkou,“ popisuje docent Streit a dodává, že operované ženy teď po úspěšném zákroku procházejí pooperační rekonvalescencí.
Řešení problému ještě před rekonstrukcí prsu
„V praxi se často setkávám s tím, že se lymfedém léčí až po rekonstrukčním výkonu. Naší snahou je jít opačným směrem. Jestliže chce pacientka rekonstrukci prsu a vznikl jí lymfedém, nejdříve nabízíme miniinvazivní léčbu lymfedému pomocí lymfaticko-venózních spojek. Jak lymfedém progreduje, postupně degenerují lymfatické kolektory až po jejich úplné uzavření. Podmínky pro operování jsou pak složitější, v pokročilých stadiích nejsou lymfaticko-venózní spojky proveditelné,“ pokračuje docent Streit.
Ve FN Brno poprvé při těchto operacích využívají i exoskop. „Postupné nahrazování operačního mikroskopu exoskopem v oboru rekonstrukční mikrochirurgie se stává trendem a lze očekávat, že další rozvoj této technologie tento trend ještě urychlí. V Evropě jsme použili exoskop při chirurgickém řešení lymfedému poprvé. Na rozdíl od klasického mikroskopu při operaci sledujeme monitor. V reálném čase se zobrazuje zvětšený barevný 3D obraz operačního pole, který je počítačově sloučen s obrazem z integrované fluorescenční kamery. Při použití kontrastních látek tak vidíme barevně lymfatické cévy, které standardně viditelné nejsou,“ dodává Streit.
