Co znamená další zvolení Putina pro Rusko a pro svět?
Vladimir Putin byl popáté zvolen ruským prezidentem, když dostal rekordní počet 87 procent hlasů při rekordní 77procentní účasti. Co výsledek znamená a proč vůbec Putin potřebuje tak moc uspět ve volbách, proberou od 11 hodin slavista z Ústavu východoevropských studií Univerzity Karlovy Marek Příhoda s redaktorem novinek Alexem Švamberkem ve speciálu podcastu Zbytečná válka. Zaměří se i na Putinovy povolební výroky a další možný vývoj Ruska nebo otázku následnictví.
Putin dostal 87,32 procenta hlasů, což se mu v žádných předchozích volbách nepodařilo. Rekordní byla i volební účast 74,22 procenta oprávněných voličů, což představuje skoro 76 milionů lidí.
Po volbách Putin sice poděkoval voličům a uvedl, že Rusko jde správnou cestou, současně ale řekl, že před ním stojí mnoho úkolů, které musí splnit. Za prioritní otázku označil válku na Ukrajině a nutnost posílit ozbrojené síly.
Mluvil sice o míru, ale současně odmítl příměří, které by Ukrajině umožnilo doplnit chybějící munici. I z jeho slov o případné nárazníkové zóně v Charkovské oblasti je však patrné, že už nepočítá s úplnou kontrolou Ukrajiny. I varovná slova o třetí světové válce, k níž by se svět na krok přiblížil v případě zapojení sil NATO, už nejsou tak ostrá jako vyjádření ruských jestřábů, což působí dojmem, že Putin narazil na meze možného.
Do ruských voleb nebyli připuštěni ani mírní kritici ruské politiky a války na Ukrajině jako Boris Naděždin, tři protikandidáti působili jako pouhé křoví mající vytvářet dojem, že jde o volby, a ne jen potvrzení Putina ve funkci. Naprostá Putinova dominance však vyvolává otázku, co bude po Putinovi, protože se nezdá, že by si ruský prezident vychovával nástupce. To však může být problém do budoucna.
