Česko už díky uprchlíkům z Ukrajiny bohatne. Za tři měsíce si stát polepšil o tři miliardy
Uprchlíci z Ukrajiny se českému státu začínají vyplácet. Za první tři měsíce tohoto roku odvedli do státní kasy o bezmála tři miliardy korun více, než z ní odčerpali. Pro představu, za tuto částku by se dalo podle údajů ministerstva financí postavit deset kilometrů dálnic nebo by se mohlo přidat všem důchodcům 1200 korun za rok.
Přitom se dá očekávat, že příjmy od ukrajinských uprchlíků budou dále růst, zatímco náklady na ně poklesnou.
V roce 2022 činily výdaje na ukrajinské uprchlíky 25 miliard korun a příjmy 12,6 miliardy. Loni už byla bilance víceméně vyrovnaná, výdaje resort vyčíslil na 21,6 miliardy a příjmy na 21 miliard. A letos už státní rozpočet díky uprchlíkům bohatne.
„Za tento rok máme zatím data pro první čtvrtletí. Příjmy činily 6,4 miliardy korun, výdaje 3,5 miliardy,“ uvedla Magdalena Klimešová, analytička ministerstva práce a sociálních věcí. Stát si tak přilepšil o 2,9 miliardy korun.
„Největším příjmem jsou jednoznačně odvody na sociální a zdravotní pojištění, dále je to daň z přidané hodnoty nebo spotřební daň. Trend nárustu příjmů je za poslední čtvrtletí jednoznačný,“ popsala Klimešová. Model pracuje s daty, která resort má nebo si je dokáže odvodit.
Tvrdá čísla z tohoto týdne ukazují, že v Česku je necelých 350 tisíc držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny, z těchto uprchlíků 118 tisíc pracuje. V naprosté většině, v devíti z deseti případů, se přitom jedná o pracovně-právní vztah, kdy se odvádí pojistné státu.
Významná část uprchlíků má více než jednu práci, například podle průzkumu PAQ Research z konce minulého roku je to až 30 procent z nich. „Velice často pracují na nízko kvalifikovaných pozicích. Pokud by se uplatňovali tam, kde mají svoji původní odbornost, měli by vyšší příjmy, a tím pádem by také více odváděli do státního rozpočtu. Ta logika je jednoduchá,“ uvedla Klimešová.
Podle Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, je problémem pro získání lepší práce zejména složité uznávání diplomů a kvalifikací.
„Vystudovaní doktoři s praxí v nemocnicích jen pomáhají nebo pracují jako asistenti. Vím o případu, kdy si ukrajinský uprchlík, který je zubním technikem, vydělává jako zedník. Těchto příběhů znám spoustu, uznávání kvalifikací by se mělo zlepšit,“ podotkl Rozumek. Poté by se zvýšily i příjmy do státního rozpočtu.
Další překážkou je případná neznalost českého jazyka. „Není to tak, že by se uprchlíci nechtěli češtinu naučit, často nemají příležitost. Máme klientku, která je doktorka, ale pracuje ve fabrice. Agentura ji ráno naloží a odveze do práce, z práce ji zase přiveze domů. Nemá v místě bydliště internet, takže se nemůže učit ani online,“ sdělila Eva Malá z organizace Člověk v tísni.
Zatímco příjmy od ukrajinských uprchlíků rostou, výdaje na ně setrvale klesají. „Stále více lidí se přesouvá ze státem propláceného nouzového ubytování do bytů, které si hradí sami. Humanitární dávka už se zaměřuje na ty nejzranitelnější, dříve byla rozkročená šířeji,“ přiblížila Klimešová.
Uvedla také, že podle průzkumu veřejného mínění značná část českých občanů výrazně nadhodnocuje finanční pomoc, kterou podle nich stát poskytuje Ukrajincům. „Například humanitární dávka stojí český stát okolo půl miliardy měsíčně. Zhruba patnáct až dvacet procent lidí si ovšem myslelo, že na tuto dávku stát vynakládá až třicetkrát tolik,“ popsala Klimešová.
