Plíživé známky deprese, kterým byste měli věnovat pozornost
S depresí se potýká řada lidí všude po světě. Zatímco někteří se s ní setkají čas od času, jiné trápí dlouhodobě. Jak poznat pomalé plíživé příznaky, že je vaše psychika v ohrožení?
„V minulosti jsem trpěla opravdu velkou depresí, která mě na dlouhé dny upoutala na lůžko. Nebo jsem z ničeho nic po vysazení dětí ve škole nebo jinde jen tak zastavila u krajnice a začala nekontrolovatelně brečet. Trvalo to dva roky a možná to nemuselo být tak dlouho, kdybych i já více vnímala jemné náznaky, které mě na blížící se katastrofu chtěly upozornit,“ uvádí autorka knih, mentorka, koučka a poradkyně Ani Andersonová, která si depresemi prošla a ví, co všechno mohou způsobit.
Zároveň uvádí hned čtyři jemné příznaky, které se projevují poměrně „tiše“.
Nemáte na nic názor
Člověk nemusí mít pokaždé názor na všechno dění kolem sebe. Pokud je však takové chování dlouhodobé a doprovázené i velkou mírou lhostejnosti, může jít o jeden z příznaků deprese.
Velkým důvodem, proč někdo nemá žádný názor, je strach z odmítnutí. Lidé se často bojí, že když naplno vyjádří svůj názor, nesetkají se se souhlasem okolí, po kterém podvědomě touží, a tak v sobě názory raději dusí.
Je rovněž pohodlnější nevyjadřovat svůj názor než s někým nesouhlasit, protože následný konflikt bývá nepříjemný. Jenže takové chování vede dlouhodobě k tomu, že vlastně okolí neví, jací skutečně jste. Svými názory se určitým způsobem popisujete – bez toho se naopak dostanete dříve či později do fáze, že vám druzí „nerozumí“.
„Je třeba si uvědomit, že se musíte vyjádřit, aby vás druhý člověk pochopil. Jinak totiž ve výsledku ani vy sami nerozumíte, nepřijímáte a nemilujete sami sebe,“ tvrdí Andersonová.
O nic se nestaráte
Dalším ze signálů blížící se deprese může být skutečnost, že je vám „všechno jedno“. Je to podobné jako nemít nebo nevyjadřovat svůj názor, ale v tomto případě u toho ještě více potlačujete vlastní já.
Postrádáte smysl života
Pocit, že váš život nemá žádný smysl, je další známkou toho, že jste v depresi. Bez silných názorů, emocí a tužeb je tomu velmi snadné uvěřit. Čím více se v tomto myšlení utápíte, tím větší je duševní zoufalství a také tím více špatných rozhodnutí děláte.
Někdy je za vyjádřením „je mi to jedno“ jen snaha ušetřit si práci. Ovšem z dlouhodobého hlediska je takový postoj známkou vnitřního konfliktu. „Protože každý máme nějaký svůj názor, záleží nám na něm,“ vysvětluje Andersonová.
Nevíte, co chcete
Toto tvrzení se může zdát v mnoha okamžicích pravdivé, ale ve skutečnosti není, tvrdí odborníci. Všichni vědí, co chtějí, ale často si myslí, že to mít nemohou, a v tom je rozdíl. Nebo se bojí své potřeby vyslovit nahlas, aby nevypadali špatně. Proto se často rozhodnou raději říct, že nevědí, což je dalším možným ukazatelem narušeného duševního zdraví.
